Brumov - Kozlovice
- Místo utkání: Brumov
- Branky: 21. vlastní
- Rozhodčí: Streit, Tacina, Mojžíš
- ŽK: 16. Dlouhý, 84. Šolín
- ČK: -
- Diváků: 160
- Kozlovice: Mánek – Petráš, Michal Král, Dlouhý, Heger, Kaďorek, Schlehr, Martin Král, Koutný, Přikryl (58. Šolín), Navrátil (46. Koplík)
- Trenér: Kamil Štěpaník.
Dnešní hodnocení začněme jednou statistikou. Pokud prohráváme o gól, nevyhráváme. Ve 13 utkání, která jsme v divizi zatím odehráli, jen s Valašským Meziříčím jsme nepříznivý stav dokázali otočit a zvítězit. Pokud prohráváme o gól ve druhém poločase, nevyhrajeme na 100%, stejně tak pokud se soupeři podaří vypracovat si dvoubrankový náskok. V Brumově jsem od 16. minuty prohrávaly, a v druhém poločase se krátce po jeho zahájení změnil stav na 3:1 pro domácí. První poučení je: neprohrávat a určitě hrát koncentrovaně, abychom nedostali během 3 minut 2 góly, tak jak se nám v Brumově povedlo hned dvakrát.
Druhá lekce se může týkat sestavy. Říká se, že ta vítězná se nemění. Kamil Štěpaník udělal dvě změny, do brány se rozhodl vrátit Mánka a na pravý kraj obrany Petráše. První poločas se zdálo, že to vítězného ducha neoslabilo. Mánek měl spoustu práce, řešil několik nebezpečných střel od hráčů jako Tomáš Polách (bývalý hráč Zlína nebo Brna), Petráš se osvědčil hlavně při standartních situacích soupeře, zbytek mužstva působil spolehlivě.
Za druhý poločas už musíme být kritičtí. Čtyři góly je příliš. Mánek sice za ně nemohl, ba naopak přispěl k tomu, že rozdíl nebyl větší, ovšem…
A pak je tu ta hra. První poločas můžeme hodnotit jako vyrovnaný, ve druhém domácí byli o třídu lepší. Pozitivněji to napsat nejde, když si navíc člověk vybaví poslední minuty utkání, kdy náš výkon připomínal hru Nového Jičínu u nás – nulová koncentrace, laxnost, amatérský přístup…
Další rozměr nám dávají střelci. Domácí se pílili, ti naši tak produktivní nebyli, vlastně nebýt vlastního gólu domácích, tedy za velkého přispění Lukáše Kaďorka, by nebylo se ani čím v utkání pochlubit. Jistě nás může mrzet Koplíkovo sólo za stavu 3:1, jenže na kdyby se nehraje.
A pak je tu David Střelec, ten s námi necestoval a místo toho se vydal poznávat krásy Kuvajtu. Trenér tak měl k dispozici opět jen minimum možností, jak na hru soupeře reagovat. Po vynuceném střídání Navrátila jedna možnost navíc vypadla. Divize se s 13, 14 hráči hrát prostě nedá.
Do posledního domácího zápasu podzimní části Divize E musíme tenhle nepovedený zápas hodit za hlavu, sebrat síly a připravit se na Matušoviče a Havířov. Snad nám kromě krásného počasí, bude přát štěstíčko a spousta diváku. Prosíme, přijďte nás na závěr fotbalového roku podpořit!
Autor článku: (mm), (em).
