FK Kozlovice - FC Slavičín

Kozlovice - Havířov

Musíme poděkovat v první řadě dlouholeté opoře Kozlovic Vladimíru Mánkovi, který naposledy nastoupil do domácí brány. Do dnešního dne byl služebně nejstarším hráčem Kozlovic. První start zaznamenal za naše mužstvo ještě v 1. B třídě a zažil (a odstartoval tak) všechny úspěchy Kozlovic. Jen pro ilustraci v Krajském přeboru nastoupil ke 231 zápasům, v nichž 113x zvítězil, odchytal přes 20 tisíc minut a připsal 44 čistých kont a také 2 branky sám vstřelil. Další zápasy a jednu vstřelenou branku zaznamenal v divizi. Vladimíre, za všechno, co jsi pro fotbal v Kozlovicích vykonal, děkujeme a přejeme co nejvíce osobních úspěchů v dalších letech.

Druhou personou, které bychom měli po dnešním utkání poděkovat je Miroslav Matušovič. Na něj se tady všichni těšili. Do Kozlovic holt nepřijíždí hráči takového kalibru denně. Musíme přiznat, že nezklamal. Předvedl se v roli dirigenta hry - byl u dvou vstřelených gólů Havířova, předvedl se v roli trenéra - koučoval své spoluhráče, gestikuloval, kritizoval je a předvedl se v roli hvězdy - ukazoval velké sebevědomí, takovou tu namachrovanost a v prizmatu Milana Luhového přesně to správné chování profesionála. U diváků jednoduše vzbuzoval emoce a i díky tomu (a němu) to dnes bylo úchvatné fotbalové divadlo.

V 59. minutě mohl do tohoto vystoupení vstoupit rozhodčí Adamec. Matušovič měl dostat žlutou kartou a rozhodčí se měl vůči této hvězdě prosadit a všem na hřišti a v areálu ukázat svou autoritu. Nestalo se tak, asi více ke škodě rozhodčího, přesto, přes tuhle pravidlovou chybičku, musíme všechny arbitry pochválit. Řídili utkání s přehledem, nezasahovali do něj zbytečně a i díky nim měl zápas takovou kvalitu.

Na řadě je vyjádřit to největší děkujeme. Toto díky patří domácím a hostujícím hráčům za představení, které nám předvedli. Hráčům Havířova za kombinační hru, nasazení, bojovnost, krásné branky a individuální výkony. Domácím především za kombinační hru, nasazení, bojovnost, krásné branky a individuální výkony.

Domácím poděkování patří hlavně za druhou půli, v té první byli hosté lepší. Obdiv zaslouží především jejich kombinace, síla, kterou měli jejich hráči na balónu a schopnost s jakou dokázali vyšachovat naši obranu. V čem jejich hra pokulhávala, to byla efektivita v koncovce. Stav 0:1 byl pro nás i přes několik šancí milosrdný.

Raději pojďme na druhou půli. Popsat ji, je díky strhující podívané těžké. Nešlo dělat si ani poznámky a zároveň sledovat všechny okamžiky utkání. Tedy jen ve zkratce. Kozlovice do druhých 45 minut vstoupily velmi aktivně a díky lepšímu pohybu soupeře přitlačily. Až do 58. minuty to bylo ovšem bez střely. Protože Kaďorek ještě v tomto případě neuspěl, musel vyrovnání zařídit až Šolín o 4 minutky později. Po kombinaci mezi Koplíkem a Kaďorkem na pravém křídle, Koplík přenesl míč na druhou stranu vápna a tam jej Kuba hlavou poslal do sítě. S vyrovnáním se Kozlovice nespokojily a v aktivitě pokračovaly nadále. V 63. byl sám před Smětákem Přikryl, v 64. Šolín a v 65. už před Koutným stále jen prázdná brána. Tentokrát se Michal nemýlil a zakončil skvělou akci Martina Schlehra.

Až teprve po tomto okamžiku zapnuli hosté svůj motor a alespoň se trochu přiblížili k výkonu z první půle. Ani ne během 3 minut výsledek otočili. Nejprve v 67. minutě vyrovnal po rohu Matušoviče Michalčák a v 69. minutě zařídil stav 2:3 střelou z velkého vápna, po rozkladu domácí obrany, Förster.

V tuto chvíli to vypadalo, že je hotovo. Nebylo. Poslední branka padla 5 minut před koncem a postaral se o ni hlavou Dlouhý. Zakončil skvělý poločas, a i když se zde nepodařilo zachytit všechny krásy tohoto utkání, věřte, že se hrálo nahoru-dolů, šance střídala šanci, hráči dali do utkání všechno, prostě k vidění bylo skvělé utkání, z pohledu Kozlovic zatím nejlepší v této sezóně.

Zbylo místo na poslední poděkování. To po zásluze musí mířit k divákům. Děkujeme za fandění v dnešním utkání a děkujeme za podporu v celé podzimní části. Vážení fandové, máme k vám ovšem ještě jednu výzvu, přijďte nás podpořit i příští týden, přijďte se podívat na naše vítězství v Přerově.

Autor článku: (em).