FK Kozlovice - FC Slavičín

Do Kojetína na mistrovský zápas odjeli mladší žáci s velkým oslabením, protože ve stejný den hrálo i "A" mužstvo mladších žáků a navíc máme velkou marodku. Na utkání jsem nebyl, tak ho komentovat moc nemůžu. Jen bych chtěl pochválit Jardu Mackovíka, Toma Horáka, kteří jsou zranění a na utkání s velkým sebezapřením odjeli a hráli. Výsledek tady nikdo neřeší jen možná domácí.
Mě strašně mrzí, že utkání se hrálo ve stejný den a museli jsme kluky rozdělit. V podzimním utkání si u nás nezasloužili ani bod a navíc chování některých hráču Kojetína-Koválovic bylo dost neférové a nesportovní.


Všem děkuji za přístup k utkání a přístě do to jdeme naplno.

Dnešní utkání se hrálo v poledne a tento čas je pro naše borce asi časem oběda. K utkání nastoupili opět, že to půjde samo a ono to nešlo. Soupeř nás přehrával po všech stránkách, byl lepší na míči, v kombinaci, chtěl běhat, měl větší chuť po vítězství. Po prvním poločase jsme prohrávali 1-0. Do druhé půle nastoupili kluci s odhodláním, že s výsledkem něco udělají. Začali prvních deset minut hrát, běhat a soupeře dostali pod tlak, ale pokud nedáme branku tak zvítězit nemůžeme. Z naší aktivity a víc otevřené hry přišli brejky, po nich fauly a z trestných kopů nás soupeř trestal.
Na konci utkání svítilo skore 3-0 pro domácí, ale musím podotknout, že opravdu zaslouženě.

Na druhou stranu jsme, jako tým v krajském přeboru mladších žáků, udrželi 18 zápasů v řadě bez prohry a ta dnes prostě přišla. Musíme se z prohry trochu otřepat a hurá v sobotu na zápas s FK Mohelnice.

Dnešní mistrovské utkání slibovalo velkou podívanou a nebylo tomu jinak. Do utkání nastoupili dosud neporažená mužstva v jarní části. Nové Sady bylo mužstvo, které jako jediné nás porazilo v základní hrací době, tak jsme měli soupeři co oplácet.
Začalo se hrát ve vysokém tempu nahoru a dolů. Hosté byli lepším mužstvem, ale my velkou bojovností a chutí dokázali tohle vymazat. Tohle utkání mělo vše to, co má mít a dlouho jsem neviděl takový zápas v kategorii mladších žáků. Dnes se štěstí přiklonilo k nám a tři body zůstali doma.
Musím dnes všechny pochválit za přístup k utkání a za bojovnost.

Chlapci jen tak dál!!! Ještě jednou velká pochvala všem.

Mistrovský zápas s Tovačovem byl velmi pikantní. Byl to soupeř, který nás jako jediný v podzimní části porazil, tak jsme se na něj nachystali a šli do zápasu v plné síle. V prvním poločase nejde k výkonu kluků nic vytknout, šlo vše tak, jak mělo. Byli kombinačně a ve hře lepším týmem a z toho plynuli i naše branky. V poločase utkání svítilo na ukazateli skore 3:0. V druhé půli kluci trošičku polevili, ale utkání dovedli do vítězného konce.

Soupeř hrál tvrdě a chvilkami až velmi zákeřně (dva hráče máme zraněné). Po zápase hráč s číslem 7 (konkrétně ho jmenovat nebudu), nebyl schopen podat ruku jak našim klukům, tak ani trenérům - takový hráč by neměl vůbec hrát kolektivní hru, když neví co je to slušné chování. Trenéři je potřeba na tom zapracovat!!!

Chválím všechny za přístup k utkání a odvedený výkon.

Mistrovské utkání s SK Loštice mělo být jednoznačnou záležitostí, ale nebylo tomu tak. Bohužel opět od začátku si kluci mysleli, že se soupeř porazí sám. Od nás nebyla vidět žádná kombinace, pohyb, bojovnost prostě nic – tak se fotbal hrát nedá.

Byl to od nás opět velmi špatný výkon a doufám, že ve středu proti Novým Sadům to bude vypadat jinak, po všech stránkách. Jediné pozitivum z tohoto zápasu je, že tři body zůstali doma.

Mistrovský zápas s Beňovem byla taková malá odveta, za přátelské utkání v týdnu, kde naši borci prohráli 4:3, ale dnes to kluci vzali za ten správný konec a ukázali soupeři, jak se má hrát. Prakticky soupeře nepustili kničemu, byla to jen otázka, kolik dáme branek.
V poločase jsme měli komfortní náskok, tak šel do brány Martin Tomeček a do hry brankář Ondra Kolařík.

Chválím všechny za přístup k utkání.

K mistrovskému utkání jsme zajížděli do Němčic na Hané. Bohužel tenhle zápas byl od začátku velmi špatný. Přizpůsobili jsme se hře soupeře, který jen nakopavál dlouhé balony a taková hra nám vůbec nesedí. Kluci byli od začátku bez pohybu, žádná kombinace prostě nic nešlo. Můžeme být rádi za to, že se nám podařilo vyrovnat v 56. minutě utkání.

Byl to od nás velmi špatný výkon a doufám, že příští týden to bude vypadat jinak. Jediné co potěšilo, že na třetí pokus jsme vyhráli penaltový rozstřel, který nám na podzim nešel. Z pěti penalt neporoměnil jen Caletka, úspěšní střelci byli Tvrdý, Riedl, Tomeček, Oulehla.

Dnešní utkání se hrálo trochu netradičně ve čtvrtek,byla to dohrávka z prvního kola a my zajížděli do Dubu na Moravě. V tabulkovém postavení obou týmů se předpokládalo, že to bude jednouchá záležitost, ale průběh utkání tomu vůbec nenapovídal. V naší sestavě chyběli golman Mackovík, hráči Tvrdý a Caletka.

V bráně nastoupil Ondra Kolařík a vedl si výborně v mnoha momentech mužstvo podržel. Utkání se hrálo ve vysokém tempu a šance byli na obou stranách, ale do šaten se šlo za nerozhodného stavu.

Ve druhém poločase nejprve domácí měli obrovskou šanci, ale Ondra v bráně konečky prstů vytáhl střelu na tyč a dorážka šla pak mimo bránu. My jsem ve druhé půli měli šancí více a tu největší, po krásné kombinaci, nedal Martin Tomeček, který ze dvou metrů přestřelil prázdnou bránu domácího týmu. Vypadalo to, že utkání skončí remízou, ale v 57. minutě, po kombinační akci, šel sám na bránu Ilík a střelou, kolem velmi dobře chytajícího brankáře Dubu, dal naši vítěznou branku.

V dnešním utkání bych chtěl vyzdvihnout za výborný výkon Radima Riedla, Ondru Kolaříka a Honzu Oulehlu, ale i jinak zbytek mužstva moc chválím za předvedený výkon a bojovnost až do poslední minuty utkání.