Po strašidelném výkonu ve Šternberku, jsme hráli zase na hřišti soupeře, tentokrát v Zábřehu. Ze základní sestavy nám během týdne vypadli z různých důvodů další hráči a jelikož se domácí nacházeli v tabulce na lepší pozici, měli jsme z utkání docela obavy. V základní sestavě nastoupili tři hráči mladších žáků a když jsme hned ve druhé minutě utkání dostali branku na jedna nula, vypadalo to na další propadák. Domácí se tlačili na naši branku a měli za prvních patnáct minut tak čtyři gólové šance. Gól však nepřidali a my neskutečně začali trestat. Tři rány = tři pěkné góly a poločas 1:3.
Druhý poločas jsme už šance neproměnili a domácím se podařilo vyrovnat. V nastavení ještě Tomáš neproměnil samostatný nájezd a šlo se do penalt. Ty jsme zvládli na jedničku a překvapivě vezeme dva bodíky. Konečně bojovnost, ale nevíme jestli je dobře to, že nejlepším hráčem na hřišti byl brankář na stoperu Mára Ocelka. Co pánové??